Zakázkový judikát – smluvní pokuty je nutné uplatňovat bez velkého časového odstupu

Již dříve Nejvyšší správní soud rozhodl, že smluvní pokuty, na které vznikne nárok porušením povinnosti ze smlouvy na veřejnou zakázku, je nutné uplatnit. Není tedy možné od jejich uplatnění a následného vymáhání ustoupit. Jedná se typicky o případ, kdy je ve smlouvě na veřejnou zakázku stanovena doba plnění a za její nedodržení je sankce v podobě smluvní pokuty, např. za každý den prodlení. Doba plnění je ale zásadní informací, podle které se dodavatelé rozhodují, jestli na zakázku vůbec podají nabídku. Dodavatelé totiž musí zvážit své kapacity a možnosti včas zakázku plnit. Pokud zadavatel následovně sankci nevymáhá, jedná se o podstatnou změnu závazků dle § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek.

Nejvyšší správní soud nově tento závěr doplnil, že zároveň je nutné smluvní pokutu uplatnit bez významného časového odstupu. Uplatnění s významným časovým odstupem od chvíle, kdy šlo smluvní pokutu uplatnit poprvé, je podstatnou změnou závazku. Soud to odůvodňuje tím, že s ohledem na časovou hodnotu peněz (především náklady ušlých příležitostí a inflaci), představuje výrazně opožděné uplatnění smluvní pokuty zvýhodnění dodavatele. Jiný dodavatel se totiž mohl rozhodnout nepodat na zakázku nabídku i z důvodu, že v případě prodlení by nebyl schopen s ohledem na jeho cash flow smluvní pokutu zaplatit v době, kdy na ni vznikne nárok, ale třeba až později.

Za podstatnou změnu závazku hrozí pokuta či krácení dotace, doporučujeme tak smluvní pokuty uplatňovat co nejdříve poté, kdy na ně vznikne nárok. Může se však stát, že smluvní pokutu nechcete z nějakého důvodu uplatnit ihned. Dle Nejvyššího správního soudu důvodem přiměřeného zdržení může být například to, že zadavatel nároky zatím vyhodnocuje, nároky jsou nejisté či sporné, zadavatel shromažďuje důkazy či vede s dodavatelem jednání o úhradě apod.

Jedná se o rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 157/2021-35 ze dne 30. 3. 2023.